POZOR – s ohledem na aktuální stav je třeba níže uvedené vnímat v současném kontextu – více zde.
V současné mimořádné situaci kolem tzv. koronaviru se začíná pomalu, ale jistě na veřejnosti mluvit o náhradě škod, ušlých zisků a dalších nákladů souvisejících s četnými zákazy nařízenými vládními opatřeními. Kdo však bude mít na náhradu, a v jaké míře nárok, je zatím nejisté. Škody v ekonomice i v jednotlivých závodech budou ohromné. Pojďme si alespoň stručně shrnout jednu z cest, která již delší dobu v našem právním řádu je, a to uplatnění náhrady škody skrze tzv. krizový zákon (zák. č. 240/2000 Sb.) samotný.
Kdo má nárok na uplatnění náhrady škody?
V současném výkladu kdokoli, kdo je poškozen. Stát je dle krizového zákona povinen nahradit škodu vzniklou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Výjimkou jsou fyzické a právnické osoby, které zavinily vznik škodné události nebo si škodu způsobily sami. Ze závěru, že nárok má „kdokoli, kdo je poškozen“, je tak třeba slevit tehdy, nevynaložil-li onen poškozený veškeré úsilí, aby škodě předešel. Pokud si osoba škodu způsobí sama či takové škodě nepředejde, ač tak mohla učinit, stát škodu nenahradí.
Jaké jsou podmínky uplatnění?
Ačkoli se zde jedná o tzv. objektivní odpovědnost státu, platí i zde základní schéma, a to:
a) existence krizového opatření,
b) vznik škody, které nešlo předejít (bylo vynaloženo veškeré úsilí jejímu předejití) a
c) příčinná souvislost mezi krizovým opatřením vlády a vznikem škody.
Jak lze náhradu škody uplatnit?
Nárok na náhradu škody lze uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení. Bude do budoucna jistě zajímavou právní otázkou, který orgán to vlastně bude. Lze dozajista uvažovat o Ministerstvu vnitra, jelikož mu taková pravomoc plyne z kompetenčního zákona. Lze se však setkat i s názorem, že je to Vláda ČR či Ministerstvo zdravotnictví. Bude samozřejmě vždy záležet na oné škodě, k jakému krizovému dokumentu obsahujícímu zákaz se bude vztahovat, je však možné, že tento „zmatek“ povede i k nárokování škod na více místech (tedy k uplatnění nároku u více orgánů státu tzv. z opatrnosti).
Neexistuje žádný oficiální dokument, šablona či jiný formulář, prostřednictvím kterého by se měla osoba škody po státu domáhat. Doporučujeme však připravit si a uchovávat veškeré písemnosti či komunikaci prokazující vznik škody v příčinné souvislosti s krizovým opatřením (faktury, emaily, přehledy nerealizovaných zakázek atd.). K žádosti o náhradu škody bude třeba přiložit všechny tyto doklady. Je to osoba uplatňující nárok, která škodu a její příčinnou souvislost prokazuje. Mít důkazně nabito, se tak vyplatí.
Kdy mám povinnost nárok uplatnit?
Krizový zákon dává vcelku krátkou lhůtu k uplatnění nároku. Činí pouhých 6 měsíců od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. Nejdéle ji pak lze uplatnit do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Vznikla-li tak škoda v důsledku krizového opatření vyhlášeného v březnu 2020, bude nutné její náhradu uplatnit do září 2020 bez ohledu na to, jestli krizové opatření je či není stále účinné. Počátek běhu lhůty nezávisí ani na tom, zda a kdy si poškozený opatří dostatek důkazů nebo kdy se vytvoří pro něj příznivější procesní situace – tak v minulosti rozhodly soudy. Skutečnosti prokazující dodržení této 6 měsíční lhůty pro uplatnění nároku pak bude třeba opět prokázat osobou uplatňující nárok.
Co můžu uplatnit?
Uplatnit lze vzniklou škodu. O tom, zda bude možné zároveň uplatnit i ušlý zisk, se v současné době vedou vášnivé debaty. Na straně jedné právně vzato je ušlý zisk součástí škody, tedy jeho uplatnění by nemělo nic bránit. Na straně druhé dnes a denně slýcháme vyjádření představitelů státu, že ušlý zisk nebude hrazen. Nezbyde tedy než vyčkat rozhodovací praxe soudů. Opět však bude třeba mít důkazně nabito.
Jak se bránit, když mi stát nepřizná nárok na náhradu škody?
Lze se obrátit na soud, který bude rozhodovat podle občanského soudního řádu. Zde bude platit pro uplatnění nároku na náhradu škody u příslušného orgánu krizového řízení v prekluzivních lhůtách obecná promlčecí lhůta k uplatnění takového nároku u civilního soudu. Za zahájení občanského soudního řízení je pak třeba vždy zaplatit příslušný soudní poplatek.
Závěrem
Výše uvedené a popsané nároky byly v minulosti úspěšně uplatňovány v případě krizových opatření na části území ČR s omezeným počtem poškozených. Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto příspěvku, není jisté, že stát bude schopen či ochoten stejně přistoupit i k odškodňování krizových opatření v době koronaviru. Stejně tak není dnes jisté, jak se k situaci obrovského množství poškozených s obrovskými nároky postaví do budoucna soudy. Doporučujeme tak vždy sledovat aktuální legislativní stav i jeho možné budoucí změny.
Nevíte, jestli máte nárok na náhradu škody? Ozvěte se nám a my Vám rádi poradíme.
Zajímají-li Vás průběžné novinky různých právních oblastí, přihlaste se k našemu newsletteru v pravé dolní části stránky.
JUDr. Jiří Janoušek | advokát
jiri.janousek@janousekadvokat.cz