Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 z 4. července 2012, známé jako Nařízení o dědictví, přineslo revoluční změny v oblasti dědických práv a řízení v rámci Evropské unie. Toto nařízení zásadně zjednodušuje situaci pro občany členských států (s výjimkou Dánska a Irska), kteří se potýkají s dědickými řízeními s mezinárodním prvkem u osob, které zemřely po 17. srpnu 2015.

Základní principy a cíle nařízení

Cílem Nařízení o dědictví je zjednodušit a zefektivnit právní řízení tím, že uznává dědická práva a osvědčení vydaná jakýmkoli členským státem bez potřeby dalšího ověřování. Nařízení umožňuje, aby celé dědické řízení jedné osoby bylo vedeno jediným soudem podle jednoho právního řádu, čímž se předchází komplikacím spojeným s různými národními zákony. Tento přístup zahrnuje nejen identifikaci dědiců či správce pozůstalosti, ale také práva a povinnosti dědiců.

Evropské dědické osvědčení (EDO): Nástroj pro usnadnění právních procesů

Klíčovým prvkem nařízení je Evropské dědické osvědčení (EDO), které slouží jako oficiální dokument potvrzující status a práva dědiců, vykonavatelů závětí a správců pozůstalosti. EDO umožňuje těmto osobám efektivně a bez právních překážek disponovat s majetkem zůstavitele v kterémkoli členském státě. EDO také představuje platný dokument pro zápis majetku z pozůstalosti do příslušného rejstříku členského státu (např. do katastru nemovitostí). Orgán, kterému je EDO vydané v jiném členském státě předloženo, nemůže vyžadovat předložení dalších rozhodnutí, veřejných listin či soudních smírů.

Postup vydání a platnost EDO

EDO vydává místně příslušný soud pro řízení o pozůstalosti na žádost žadatele. Do skončení řízení o pozůstalosti může EDO vydat jménem soudu notář jako soudní komisař. Originál EDO se nevydává; místo toho se vydávají ověřené kopie žadateli a jakékoli osobě s oprávněným zájmem. Tyto ověřené kopie jsou platné po dobu 6 měsíců a není potřeba je opatřovat apostilou. Vydané EDO vyvolává právní účinky ve všech členských státech, aniž by toto vydání vyžadovalo zvláštní postup.

Použití EDO a národní specifika

Použití EDO není povinné a nenahrazuje vnitrostátní dokumenty používané pro obdobné účely. O vydání EDO je tedy vždy potřeba požádat vedle vnitrostátního dokumentu o dědictví. Ačkoli nařízení značně usnadňuje mezinárodní dědická řízení, upozorňuje také na nutnost respektovat formální náležitosti nezbytné pro zápis nemovitého majetku v členském státě, kde se nachází příslušný rejstřík.

V České republice například platí, že pokud nejsou tyto formální požadavky splněny, může katastrální úřad vyžadovat předložení dalších listin, které potřebné informace doplní. Od 1. ledna 2020 lze spolu s EDO předkládat také čestné prohlášení dědiců specifikující zděděné nemovitosti. Na základě těchto dokumentů katastrální úřady zapíší dědice jako vlastníka do katastru.

 

Závěr a doporučení

Nařízení o dědictví a Evropské dědické osvědčení představují významné nástroje pro zjednodušení a urychlení dědických řízení s mezinárodním prvkem. EDO usnadňuje přeshraniční administrativní procesy a umožňuje jednodušší dědění majetku po celé EU. Naše advokátní kancelář Vám může poskytnout podporu a obeznámit vás s národními specifiky právního řádu České republiky, které jsou z formálního hlediska nezbytné pro zápis do příslušného rejstříku.

 

Pokud máte jakékoli otázky nebo potřebujete další informace, neváhejte nás kontaktovat. Jsme připraveni Vám poskytnout veškerou potřebnou pomoc a poradenství.

 

 

Zajímají-li Vás průběžné novinky i z jiných právních oblastí, přihlaste se k našemu newsletteru v pravé dolní části stránky.


JUDr. Jiří Janoušek | advokát

jiri.janousek@janousekadvokat.cz

Print Friendly, PDF & Email