POZOR – s ohledem na aktuální stav je třeba níže uvedené vnímat v současném kontextu – více zde.
V současné situaci vyhlášeného nouzového stavu Vládou ČR kvůli šíření koronaviru byla zásadním způsobem omezena základní lidská práva a svobody pohybu, pobytu, podnikání apod. Co se však stane, poruší-li osoba tyto zákazy? Tuto otázku si klade nemalá skupina lidí, o čemž svědčí i opakované dotazy novinářů na toto téma na tiskových konferencích vlády ČR. Pojďme tedy alespoň základně shrnout, co je třeba mít na paměti.
V úvodu je třeba zdůraznit, že dodržování vládních opatření směřuje k odpovědnosti každého člověka k ochraně sebe i osob ostatních. Přesto, pokud hovoříme odpovědnosti ve smyslu právním, je třeba ji rozdělit na odpovědnost přestupkovou a trestní.
https://pixabay.com/
Přestupková odpovědnost vyplývá jednak ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále též „ZOVZ“), dále pak ze zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. krizový zákon). Zákazy, které dnes obecně platí, se dělí na ty, které vycházejí ze ZOVZ a na ty, které vycházejí z krizového zákona. Dle toho bude též rozdíl v případné hrozící sankci. Vždy tak bude třeba posoudit, který z těchto právních předpisů se na danou situaci použije, a tedy, kdy se bude jednat o porušení ZOVZ a kdy krizového zákona. S ohledem na četnost zákazů existují i jejich duplicity. Může tak docházet i k názorovému rozporu, zda se na to či ono jednání osoby použije ten či onen právní předpis. Jednání osoby dokonce může naplňovat jak skutkovou podstatu přestupku podle krizového zákona, tak podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Sankce za přestupky ukládané dle zákona o ochraně veřejného zdraví jsou vskutku vysoké. Půjde o pokuty až do výše 3.000.000,- Kč, a to i pro fyzické osoby. Oproti tomu sankce v krizovém zákoně jsou poměrně nízké, v řádu desítek tisíc korun českých.
Uvedeme-li si praktický příklad, tak v případě, kdy fyzická osoba vyjde přes zákaz vycházení ven a bude se sdružovat s dalšími lidmi, dojde k porušení povinnosti stanovené v krizovým zákonem, a tudíž ke spáchání přestupku podle téhož zákona, za což hrozí pokuta do výše 20.000,- Kč. Pokud by však podobné jednání šlo posoudit jako porušení zákazu dle zákona o ochraně veřejného zdraví, došlo by ke spáchání přestupku, za který by hrozila pokuta ve výši až 1.000.000,- Kč, resp. 3.000.000,- Kč. Tento příklad je však hypotetický, vždy bude třeba konkrétní jednání posoudit individuálně v závislosti na okolnostech i době, ve které se uskutečnilo.
Trestněprávní odpovědnost pak souvisí s trestným činem šíření nakažlivé lidské nemoci, a to jak úmyslně, tak z nedbalosti, jelikož COVID-19 byla zařazena na seznam nakažlivých lidských nemocí Vládou ČR. Při ukládání trestů soudy je pak spáchání trestného činu v době krizové situace též přitěžující okolností dle trestního zákoníku.
V neposlední řadě, trestní zákoník předpokládá i přísnější trestání u některých „v zásadě běžných“ trestných činů, pokud jsou tyto spáchány za krizové situace, tedy trestní sazby jsou u daných trestných činů podstatným způsobem navýšeny. Opět uveďme příklad – trestní sazba trestu odnětí svobody u trestného činu krádeže za „normálních“ okolností činí až 2 léta. Ovšem za krizové situace činí 2 až 8 let. Podobně je tomu u trestných činů zpronevěry, podvodu, lichvy, obecného ohrožení, nedovoleného ozbrojování a dalších.
Závěrem, bez ohledu na výše popsané hrozící sankce, je na místě zopakovat apel na všechny, aby si vždy na prvním místě uvědomili, že porušením vládních zákazů člověk předně ohrožuje ostatní osoby, včetně osob jemu blízkých.
Zajímají-li Vás průběžné novinky z různých právních oblastí, přihlaste se k našemu newsletteru v pravé dolní části stránky.
JUDr. Jiří Janoušek | advokát
jiri.janousek@janousekadvokat.cz
