Civilní řízení před českými soudy může být velkou neznámou pro leckoho, a obzvlášť pro zahraniční fyzické osoby a firmy, které česky nemluví. Tento stručný průvodce vysvětluje českou soudní soustavu a základní pravidla civilního řízení v České republice s důrazem na to, co by měli vědět (nejen) zahraniční účastníci a svědci, kteří se ocitnou před českými civilními soudy.
Co je považováno za civilní řízení?
Spory mezi jednotlivci nebo společnostmi. Nejedná se tedy o spory se státem, pokud vystupuje jako vrchnostenský orgán. Pokud však stát vystupuje jako civilní subjekt (třeba prodávající), tedy nemá vrchnostenské postavení, pak je účastníkem s rovným postavením.
Typicky se jedná o spory ze smlouvy, např. vymáhání dluhu, spory o platnost výpovědi z nájemní smlouvy, ale i o vymáhání dalších práv, např. náhrady škody, spory o vlastnictví pozemku.
Česká soudní soustava
Česká soudní soustava (nejen) v civilním řízení je čtyřstupňová a tvoří ji následující instance (níže seřazeno od nejnižších po nejvyšší):
- Okresní soudy: Základní kámen soudní soustavy. Rozhodují v prvním stupni většinu civilních věcí.
- Krajské soudy: Ve druhém stupni rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů. V některých specializovanějších případech ale působí jako soud prvního stupně (např. vybrané obchodní a korporátní spory).
- Vrchní soudy: Jsou dva (v Praze a Olomouci) a slouží jako odvolací instance pro věci projednané v prvním stupni krajskými soudy.
- Nejvyšší soud: Vrchol obecné soudní soustavy se sídlem v Brně. Nejvyšší soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích zvaných dovolání (DE: Revision) proti rozhodnutím odvolacích soudů a dohlíží na jednotný výklad zákonů napříč soudy (sjednocuje judikaturu).
(Mimo soustavu obecných soudů existuje ještě Ústavní soud, který ale stojí stranou jakožto orgán ochrany ústavnosti a řeší ústavní stížnosti či zrušení zákonů – v běžných sporech se s ním zahraniční subjekt obvykle nesetká)
Obvyklý průběh civilního řízení
Každý případ s výjimkou některých tzv. nesporných věcí začíná podáním návrhu – nazýváme jej zpravidla žalobou u příslušného soudu. To, ke kterému soudu je třeba podat žalobu, záleží na více faktorech, které jsou specifické a odlišné pro každý případ. Obecně můžeme říci, že prvně je nutné určit, zdali předmět řízení spadá do pravomoci okresních či krajských soudů, konkrétní okresní či krajský soud se pak určuje zejména dle bydliště nebo sídla žalovaného. Nicméně i při aplikaci tohoto kritéria je potřeba si dávat pozor, jelikož zákon (Občanský soudní řád) pro některé konkrétní případy stanoví jasné kritérium.
V žalobě může žalobce soudu navrhnout, aby nařídil předběžné opatření, tj. dočasná opatření k zajištění práv účastníků do doby, než padne konečné rozhodnutí. Podmínky pro toto nařízení jsou však velice striktní.
Pokud soud shledá, že je žaloba kompletní, vyzve žalobce k úhradě soudního poplatku. Uhrazení soudního poplatku je podmínkou pro pokračování řízení. Pokud nebude soudní poplatek uhrazen včas, soud řízení zastaví. I přes zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku může pak žalobce podat žalobu znovu, avšak účinky podání žaloby nastanou ke dni podání této druhé žaloby.
Soud následně doručí žalobu druhé straně a vyzve ji k vyjádření. Zde pozor, soud může použít tzv. kvalifikovanou výzvu, kdy, pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří, se má za to, že nárok uvedený v žalobě uznává a soud vydá tzv. rozsudek pro uznání (kontumační). Obrana proti tomuto rozsudku pro uznání pak může spočívat pouze v tom, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání (např. to, že se žalovaný vyjádřil, nebo se nevyjádřil ze závažných důvodů). Věcně však odvolací soud již nárok nepřezkoumává.
Vzhledem k tomu, že civilní řízení ovládá tzv. zásada ústnosti, soud k projednání věci nařídí jednání. Platí zásada, že soudní jednání jsou veřejná. Kdokoli (včetně médií) je může sledovat z míst pro veřejnost. To zajišťuje kontrolu nad chodem justice. Existují však zákonné výjimky, kdy soud může veřejnost vyloučit (např. k ochraně nezletilých, nebo pokud se projednávají utajované skutečnosti).
Na jednání soud provádí důkazy, vyslýchá svědky, čte listiny, znalecké posudky apod. a vyslechne argumenty obou stran. Důležité je uvést, že žalobce či žalovaný nemůžou donekonečna navrhovat nové důkazy. Typicky na konci prvního jednání soud vysloví, že již není přípustné navrhovat další důkazy. Z tohoto pravidla existuje výjimka, nově navržené důkazy však musí sloužit ke zpochybnění již provedených důkazů.
Žalobce a žalovaný mají právo být osobně přítomni osobně, nebo prostřednictvím svých advokátů, vyjadřovat se k důkazům, navrhovat vlastní důkazy a klást otázky svědkům. Soud je povinen všechny účastníky vyslechnout a umožnit jim hájit jejich práva. Zahraniční subjekty mají před českými soudy stejné procesní možnosti jako občané ČR. V praxi je však pro ně často ještě důležitější využít odborné právní zastoupení – zejména pokud neovládají český jazyk nebo české právo. Při ústním jednání mají sice právo na tlumočníky, soud jim však nemusí překládat žalobu ani listiny. Profesionální přístup pomůže předejít chybám a lépe ochránit jejich zájmy.
Na závěr soud vyhlásí rozsudek, který zpravidla písemně s odůvodněním vyhotoví do 30 dnů od vyhlášení.
Pokud soud nevynese rozsudek na prvním jednání (což obecně není moc časté), pak jednání tzv. odročí na jiný termín. Celý proces může trvat podle složitosti případu a vytíženosti soudu od několika měsíců po několik let.
Proti rozsudku soudu první instance se lze ve většině případů bránit odvoláním k soudu druhé instance.
Jednací jazyk a tlumočení
Úředním jednacím jazykem u českých soudů je vždy čeština. Fyzické osoby a firmy ze zahraničí, které česky nerozumí, mají však ze zákona právo na tlumočníka. Soud tlumočníka zajistí, obvykle hradí náklady na tlumočení ta strana, která tlumočníka potřebuje, a potom ta, která prohraje. Na co se připravit:
- Písemné dokumenty předkládané účastníkem soudu v cizím jazyce musí být přeloženy do češtiny, často s ověřeným překladem od soudního překladatele.
- Soudní tlumočník musí být oficiálně zapsán v seznamu tlumočníků vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR (jde o kvalifikované tlumočníky se zvláštním povolením).
- Tlumočení při jednání může probíhat simultánně (současně s řečí) nebo konsekutivně (s pauzami pro překlad) – podle okolností a rozhodnutí soudu.
Role advokáta v soudním řízení
I když zákon v mnoha případech neukládá povinné zastoupení advokátem (existuje však povinnost tzv. advokátního přímusu, tedy povinnost být zastoupen advokátem v určitém řízení před soudem, např. v řízení o dovolání, v řízení o kasační stížnosti, v řízení před Ústavním soudem), mít po boku zkušeného právníka představuje obrovskou výhodu. Kvalifikovaný advokát za Vás zajistí celou řadu klíčových činností (od komunikace se soudy až po aktivní prosazování Vašich nároků) a jeho přítomnost může výrazně zvýšit Vaši šanci na úspěch ve sporu.
Výhody zastoupení advokátem
- Komunikace se soudem: Advokát jedná Vaším jménem s orgány justice, takže odpadá případná jazyková bariéra a Vaše stanovisko je prezentováno věcně a profesionálně. Soudci navíc oceňují, když jsou účastníci řízení zastoupeni právními profesionály, což přispívá k hladšímu průběhu jednání. Další výhodou je doručování přímo do datové schránky advokáta namísto složitého doručování do bydliště klienta (v případě klienta zahraničního subjektu je toto ještě důležitější, kdy soud nemusí doručovat na adresu klienta v jeho domovské zemi).
- Příprava podání: Advokát sepíše veškeré žaloby, odvolání a další podání tak, aby splňovala všechny formální náležitosti a maximalizovala šanci na úspěch. Právo je totiž, jak je známo, značně formalistické, takže i drobná chyba či opomenutí v podání může Váš případ zbytečně ohrozit nebo zdržet.
- Důkazy a ochrana práv: Advokát ví, jaké důkazy předložit k prokázání Vašich nároků, a dohlédne na to, aby v průběhu řízení byly tyto v co nejvyšší míře prosazeny. Laikovi se může například snadno stát, že přehlédne promlčení nároku protistrany. Soud účastníka na takovou skutečnost sám neupozorní. Schopný advokát však toto za Vás monitoruje a patřičným způsobem zohlední ve své procesní strategii.
- Orientace v procesu: Advokát Vás provede celým soudním řízením, vše srozumitelně vysvětlí a včas upozorní na Vaše povinnosti, abyste vždy rozuměli, co se děje, a mohli se správně rozhodovat (konečné slovo o směřování kauzy jakož i dílčí rozhodnutí má ovšem vždy klient). Orientace v soudních procesech je pro laika velmi složitá a téměř vždy se vyplatí přenechat ji odborníkovi. Zkušený advokát také dokáže celý postup zefektivnit a ušetřit Vám čas, čímž minimalizuje časové průtahy.
Není tedy překvapením, že se účastníci sporů před českými soudy téměř vždy spoléhají na služby zkušeného advokáta – ideálně takového, který hovoří jejich rodným jazykem. Naše advokátní kancelář patří na českém trhu mezi špičky specializující se na zastupování německy mluvících klientů, čímž je zajištěna hladká komunikace s úřady i soudy a maximální ochrana práv a zájmů klienta.
Advokátní tarif – jak se stanoví odměna advokáta?
Odměnu za svou práci si advokát s klientem obvykle dohodne smluvně, např. formou hodinové sazby nebo paušální částky za vyřízení celé věci.
Existuje však i tzv. advokátní tarif, což je vyhláška Ministerstva spravedlnosti stanovující výši odměny advokátů pro typizované právní služby. Tento tarif se použije typicky, když není odměna advokáta určena dohodou nebo když advokáta klientovi ustanoví soud a jeho odměnu hradí stát.
Podle advokátního tarifu rovněž soudy určují výši náhrady nákladů právního zastoupení, kterou vítězi sporu zpravidla přizná soud a hradí mu ji. Advokátní tarif tedy funguje jako „státem určený ceník právních služeb“ pro tyto případy.
Advokátní tarif detailně vyjmenovává jednotlivé úkony advokáta (např. převzetí a příprava zastoupení, sepsání podání soudu, účast na soudním jednání apod.) a přiřazuje jim pevnou sazbu odměny, zpravidla odstupňovanou podle hodnoty věci nebo druhu řízení. Pokud si klient s advokátem nesjedná odměnu předem smluvně, použijí se právě sazby z advokátního tarifu (tzv. mimosmluvní odměna stanovená tarifem). Pro klienta z toho plyne, že má předem rámcovou představu ohledně možných nákladů na právní služby, a v případě úspěchu ve sporu může získat od protistrany náhradu těchto nákladů vypočtenou podle tarifu (bohužel není možné jednoduše předložit fakturu od advokáta soudu, potažmo protistraně, a žádat je, aby je „proplatily“; náhrada nákladů se v případě úspěchu ve sporu odvíjí pouze na základě výpočtu podle advokátního tarifu).
Do civilních řízeních zahrnujeme i další věci, např. řízení o pozůstalosti a rozhodování ve věcech rodinně právních – tato řízení však ovládají jiné zásady než tzv. sporné civilní řízení. O tom však až příště.
Závěr
Mít po svém boku schopného advokáta představuje v právním sporu významnou výhodu. Advokát zajistí odborné vedení Vašeho případu a hájí Vaše zájmy nejlépe, jak je to možné. Profesionální právní pomoc Vám tak pomůže dosáhnout nejpříznivějšího možného výsledku s maximální ochranou Vašich práv.
Naše advokátní kancelář je Vám tak kdykoli ráda k dispozici, jak českým, tak cizojazyčným (německy mluvícím a anglicky mluvícím) klientům.
Zajímají-li Vás průběžné novinky i z jiných právních oblastí, přihlaste se k našemu newsletteru v pravé dolní části stránky.
JUDr. Jiří Janoušek | advokát
jiri.janousek@janousekadvokat.cz
