Od 1. července 2025 vstoupila v účinnost novela občanského zákoníku (zákon č. 78/2025 Sb.), která poprvé výslovně zavádí legální definici domácího násilí. Nové ustanovení § 3021 posiluje ochranu obětí nejen symbolicky, ale i prakticky – především při rozvodech a majetkovém vypořádání.
Co zákon považuje za domácí násilí
Domácím násilím je podle občanského zákoníku chování, které zneužívá mocenskou převahu a zasahuje do tělesné či duševní integrity, svobody, důstojnosti nebo soukromí oběti. Může mít fyzickou, psychickou, sexuální i ekonomickou povahu. Zahrnuje i situace, kdy je vážně ohrožena schopnost oběti zajistit základní životní potřeby pro sebe či členy své domácnosti.
Kdo se považuje za oběť
Zákon chrání nejen partnery žijící ve společné domácnosti, ale i bývalé manžele či partnery, rodiče společného dítěte, osoby sdílející rodičovskou odpovědnost, a dokonce i ty, které pachatel opakovaně a dlouhodobě navštěvuje.
Dopad na vypořádání majetku po rozvodu
Zásadní novinkou je, že domácí násilí se stává právně relevantní skutečností při vypořádání společného jmění manželů. Podle § 742 odst. 1 písm. g) může soud zohlednit povahu, závažnost a délku násilného chování a rozhodnout o nerovném rozdělení majetku ve prospěch oběti.
Soud si (ne)existenci domácího násilí, a v návaznosti na to rovněž stanovení, nakolik mají být vypořádací podíly při vypořádání společného jmění upraveny, posoudí sám jako prejudiciální otázku. Prakticky však ustanovení dopadne pouze na případy, kdy jedna ze stran sporu uvede a doloží, že ke spáchání domácího násilí či činu povahy úmyslného trestného činu došlo. Judikatura Nejvyššího soudu už dříve připustila, že násilné chování lze při rozdělení jmění zohlednit (např. rozsudky sp. zn. 22 Cdo 1137/2012 a 22 Cdo 999/2011). Novela toto pravidlo posouvá výslovně do zákona.
V praxi tak může být například společný byt přikázán výlučně oběti s dětmi.
Sankční účinky rozhodnutí soudu
Rozhodnutí soudu má jednoznačně sankční charakter vůči pachateli. V případě přikázání nemovitosti oběti může jít o dopad v řádu milionů či desítek milionů korun. Takto citelný zásah do majetkové sféry pachatele je někdy výraznější než peněžitý trest ukládaný v trestním řízení. Novela tedy nejen chrání oběti, ale zároveň vytváří i odrazující efekt, který může pachatele od dalšího násilí odradit.
Prolínání s trestním právem
Pojem „domácí násilí“ trestní zákoník nezná, pracuje s trestným činem týrání osoby blízké (§ 199 TZ). Ten je vymezen přísněji: musí jít o zlé nakládání vyznačující se hrubostí, bezcitností a určitou trvalostí. Za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody od šesti měsíců až do šesti let podle závažnosti případu.
Civilní vs. trestní sankce
Novela občanského zákoníku vytváří novou sankci, která působí v čistě civilní rovině. Její podstatou není trest v tradičním smyslu, ale citelný majetkový dopad – například ztráta podílu na nemovitosti. Paradoxně může být tento civilní důsledek pro pachatele tvrdší než samotný trestní postih, protože v peněžním vyjádření často přesáhne výši peněžitých trestů ukládaných soudy.
Analýza rozhodnutí pražských soudů z let 2015–2021 ukazuje, že v přibližně 70 % případů týrání osoby blízké ukládají soudy pachatelům podmíněné tresty odnětí svobody. Pokud je potřeba detailněji monitorovat jejich chování, bývá k nim přidán dohled Probační a mediační služby. Nepodmíněné tresty se ukládají spíše až u závažnějších forem trestného činu – například při dlouhodobém násilí nebo při těžké újmě na zdraví. Jinými slovy, trestní justice často volí mírnější postup i z hlediska odnětí svobody.
Co čekat v praxi
Definice domácího násilí je široká a dává soudům možnost pružně reagovat. Očekává se však, že v počáteční praxi budou soudy postupovat zdrženlivě a zásadní dopady na majetkové vypořádání připustí jen u závažných případů. Jasnější kontury získáme až s judikaturou Nejvyššího soudu, což bude trvat několik let.
Zajímají-li Vás průběžné novinky i z jiných právních oblastí, přihlaste se k našemu newsletteru v pravé dolní části stránky.
Mgr. Romana Šimáně | advokátka
romana.simane@janousekadvokat.cz
